|
|
Dopad socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost v populaci Česka
Tmějová, Kateřina ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hanzlová, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na životní spokojenost jedince v populaci Česka. Je zde vysvětlen a popsán koncept well-being a shrnuty faktory, které mohou well-being jedince ovlivňovat. Pomocí dat z výběrového šetření EU-SILC (Životní podmínky) z roku 2018 za Česko je analyzován metodou multinomiální logistické regrese efekt vybraných socioekonomických a sociálních faktorů na úroveň životní spokojenosti jedince, samostatně i při vzájemném působení všech vybraných faktorů. Bylo zjištěno, že úroveň dosaženého vzdělání, výše příjmu i kvalita bydlení jedince mají výrazný efekt na úroveň životní spokojenosti. Podstatným zjištěním je značný efekt sociálních vazeb jedince na úroveň životní spokojenosti. Dalším cílem byla analýza vztahu mezi životní spokojeností jedince a subjektivním hodnocením zdraví. Tento vztah je oboustranný, úroveň životní spokojenosti jedince má dopad na jeho subjektivní hodnocení zdraví a naopak. V rámci předkládané diplomové práce je také porovnána prevalence životní spokojenosti populace Česka s ostatními populacemi, které se také účastní daného výběrového šetření. Klíčová slova: životní spokojenost, well-being, socioekonomické faktory, sociální faktory, EU-SILC, Česko
|
|
|
Faktory související s prevalencí bolesti v populaci Evropy
Míšková, Markéta ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Bolest je součástí života mnoha osob a také ho může významným způsobem ovlivňovat. Tato práce se zabývala různými faktory, které souvisejí s prevalencí bolesti v populaci Evropy. Cílem bylo tyto faktory identifikovat a popsat rozdíly mezi danými skupinami obyvatel. Do analýz vstupovaly osoby starší 20 let, které se účastnily Evropského výběrového šetření o zdraví v roce 2019. Pomocí chí- kvadrát testu a binární logistické regrese byla analyzována souvislost mezi vybranými demografickými, sociodemografickými a socioekonomickými faktory, ale také mezi faktory životního stylu a prevalencí bolesti. Pozornost byla věnována také vztahu mezi duševním zdravím a výskytem bolesti. Bylo zjištěno, že ženy jsou náchylnější k výskytu bolesti stejně jako osoby v pokročilejším věku. Lidé v manželství sice vykazují nižší riziko, že budou trpět bolestmi, avšak vliv žití s partnerem na výskyt bolesti je poměrně rozporuplný. Asociace mezi touto proměnnou a prevalencí bolesti se mění v závislosti na kontrolních proměnných. Vzdělanější osoby vykazují nižší pravděpodobnost prevalence bolesti. Naopak za rizikové jsou považovány aktivity nezdravého životního stylu, kromě konzumace alkoholu. Taktéž osoby se závažnými symptomy deprese mají vyšší pravděpodobnost výskytu bolestí. Klíčová slova: bolest, prevalence, Evropa,...
|
|
|
Environmental catalysers of economic distress-induced self-harm
Lauko, Adam ; Šlegerová, Lenka (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Práca skúma vzťah medzi nezamestnanosťou a samovražednosťou v českých a slovenských okresoch v rokoch 2002 až 2020 pomocou fixed-effects (within) modelu. Práca našla pozitívny vzťah medzi samovražednosťou a nezamestnanosťou u mužov, pre ženy bol efekt štatisticky nevýznamný. Zistili sme, že efekt interakcie proporcie zastavaných území s nezamestnanosťou je negatívny, zatiaľčo efekt interakcie hustoty obyvateľstva a nezamestnanosti je pozitívny. Tieto zistenia boli iba čiastočne v súlade s literatúrou; očakávali sme, že oba efekty prostredia budú negatívne. Interakcie nezamestnanosti s množstvom ze lene a mierou rozvodovosti boli štatisticky nevýznamné. Avšak, hodnota zistení je relatívne nízka, R2 modelu bolo extrémne nízke a zvýšilo sa až po zvýšení úrovne agregácie z NUTS4 na NUTS3.
|
|
|
Vývoj socioekonomických faktorů na vývoj využití území ve zvolené lokalitě
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vyhodnocení vývoje socioekonomických faktorů v závislosti na vývoji využití území na v obci Chvalšiny. Tato analýza byla provedena za posledních třicet let, tedy od roku 1991-2021. Tato doba byla rozdělena na čtyři období - 1991, 2001, 2011 a 2021. Důvodem tohoto rozdělení byla dostupnost dat ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se koná vždy po deseti letech. Pro zjištění vývojových změn v čase byly využity výsledky zmíněného Sčítání lidu, domů a bytů (socioekonomické faktory) a archivní ortofotomapy (využití území) na geoportálu ČÚZK, konkrétně šlo o prohlížecí službu WMS - Archivní ortofoto. Jednotlivé dílčí práce, spojené s vypracováním finálních mapových výstupů, probíhaly v programu ArcGIS Pro (novější verze programu ArcMap). Výsledky vybraných socioekonomických faktorů (9) byly zpracovány ve formě tabulek v programu Microsoft Excel. Během praktické části bylo zjištěno, že obec Chvalšiny v rámci socioekonomických ukazatelů vykazuje z dlouhodobého hlediska příznivé hodnoty a v blízké budoucnosti by se neměla potýkat s problémy, které by mohly vést např. k vylidňování obce. Z hlediska land use došlo ke znatelné změně, když v průběhu let bylo až 95 % z původní rozlohy orné půdy přeměněno na trvalý travní porost (TTP) a dnes se na tomto území vyskytuje pouze 24,6 hektaru orné půdy. Jednoznačně vzájemný vztah mezi vývojem socioekonomických faktorů a vývojem využití území, kdyby bylo možné jasně prohlásit, že některý z ukazatelů má jasný dopad na land use či naopak, se v tomto časovém období nepodařilo prokázat.
|
|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
Odklon voličů od tradičních politických stran k novým ve volbách do Poslanecké sněmovny parlamentu
Lišková, Kristýna ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odklonem voličů od tradičních politických stran k novým, konkrétně odklonem voličů od ČSSD a ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 k hnutí ANO ve volbách v roce 2013. Jednotlivé voliče v jejich volbě ovlivňuje řada faktorů, především pak příslušnost k sociální třídě, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, informovanost a vnímání jejich zařazení na levo-pravé škále. Práce se v této souvislosti věnuje vstupu nového subjektu na českou politickou scénu a jeho vlivu na rozložení volebních preferencí. Autorka v práci analyzuje zmíněné proměnné v kontextu volby respondentů v roce 2010 a 2013. Ve volbách v roce 2010 občané nejvíce podpořili dvě klasické politické strany, levicovou ČSSD a pravicovou ODS. Ve volbách do PSP v roce 2013 se část voličů z důvodu nespokojenosti od tradičních stran odklonila a dala hlas ANO. Část bývalých voličů tradičních stran pak ANO přitáhlo zejména díky jejímu širokému rozptylu na levo-pravé škále. Hnutí ANO volili lidé levicově i pravicově zaměření, lidé různého vzdělání, věku či třídní příslušnosti. A se pak jeví jako tzv. univerzální (catch-all) strana, čemuž odpovídá nejen rozložení voličů, ale i jeho volební program.
|
|
|
Zdravotní gramotnost v české populaci - faktory související s fázemi zpracování zdravotnické informace
Polcrová, Anna ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úrovně zdravotní gramotnosti v české populaci a jejích souvislostí se sociodemografickými faktory a faktory životního stylu. Cílem práce bylo popsat tyto souvislosti ve fázích zpracování zdravotnické informace, jimiž jsou fáze získávání, porozumění, vyhodnocení a aplikace zdravotnické informace, za použití dat z české modifikace šetření HLS-EU z roku 2014. Ve všech zkoumaných fázích byla zjištěna významná souvislost úrovně zdravotní gramotnosti s věkem, socioekonomickým statusem jedince a jeho zdravotním stavem, přičemž vyšší věk a nižší úroveň vzdělání, stejně jako nižší subjektivně hodnocený sociální status, byly významně asociovány s nižší úrovní zdravotní gramotnosti, a to ve všech fázích zpracování zdravotnické informace. Horší subjektivně hodnocený zdravotní stav byl rovněž asociován s horší úrovní zdravotní gramotnosti, a to nejsilněji ve fázích porozumění zdravotnické informaci a její aplikace. Z faktorů životního stylu byla asociace prokázána s fyzickou aktivitou, a to nejvýrazněji ve fázích porozumění a aplikace zdravotnické informace. Ve fázích porozumění a vyhodnocení pak také s hodnotou body mass indexu. Rozdíly úrovně zdravotní gramotnosti v kategoriích kuřáctví a mezi pohlavími prokázány nebyly. Při srovnání jednotlivých fází vystupuje...
|
|
|
Socioekonomické faktory podnikání a jejich využití v marketingové strategii
Kutálková, Martina
Bakalářská práce se zabývá socioekonomickými faktory a poukazuje na jejich využití v rámci podnikání. V literární rešerši jsou objasněny pojmy z této problematiky, a také jsou zde definovány základní pojmy z oblasti marketingu a podnikání. Práce obsahuje i srovnání prací jednotlivých autorů, kteří se touto problematikou zabývají. V analytické části je využito poznatků z literární rešerše. Socioekonomické faktory jsou zde aplikovány na konkrétní firmě a na základě marketingových metod je navržena marketingová strategie pro zvolenou firmu.
|
|
|
Analýza geografických faktorov ovplyvňujúcich sídelnú štruktúru vidieckych obcí regiónu Liptov
Vitálišová, Kristína
Bakalárska práca je spracovaná na tému Analýza geografických faktorov ovplyvňujúcich sídelnú štruktúru vidieckych obcí regiónu Liptov. V prvej časti sa zaoberáme definíciou základných a kľúčových pojmov a definícií týkajúcich sa geografických faktorov, osídlenia a charakteristiky oblasti Liptova. Praktická časť bakalárskej práce je zameraná na komplexnú analýzu fyzickogeografických a socioekonomických faktorov pôsobiacich na vidiecke osídlenie Liptova. Ku každej z čiastkových oblastí je priradený mapový podklad potvrdzujúci situáciu v praxi. Veľký význam má prírodná zložka, ktorú nasledujú sociálne a ekonomické charakteristiky.
|
|
|
Postoje a realita v reprodukčním chování v České republice
Terková, Michaela
Terková, M. Postoje a realita v reprodukčním chování v České republice. Diplomová práce, Brno: Mendelova Univerzita, 2019. Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje reprodukčního chování v České republice a základních socio-demografických a ekonomických ukazatelů, které toto chování ovlivňují. Hlavním cílem práce je identifikovat klíčové sociodemografické a ekonomické faktory ovlivňující postoje a realitu v reprodukčním chování v České republice. Práce popisuje změnu demografické struktury a reprodukčního chování společně se změnami a důsledky populačního vývoje. Analytickým nástrojem bylo dotazníkové šetření a data z něj byla analyzována pomocí závislosti a komparace slovních znaků. Výsledky z dotazníkového šetření prokázaly, že při naplnění ideálních životních podmínek, by respondenti chtěli mít víc dětí, než je tomu ve skutečnosti. Realita je od ideálu často vzdálená, a především je to způsobeno partnerskými vztahy a ekonomickou situací respondentů. Při naplnění ideálních životních podmínek by respondenti chtěli mít více dětí, než jim jejich současná situace dovoluje. Nejvíce ovšem respondenti preferují mít dvě děti, což z hlediska přirozené obnovy obyvatelstva není dostačující. Pro současný demografický vývoj je důležité, podpořit ekonomicky aktivní obyvatelstvo se třemi a více dětmi. Výsledky z vlastního dotazníkového šetření jsou popsány v tabulkách s přiloženým komentářem a závěrem.
|
host ::
RSS.